Předložená diplomová práce se zabývá perspektivní tématikou deposice a diagnostiky zlatých nanočástic na křemíkových substrátech. Je pilotní studií domovského pracoviště v této oblasti a naznačuje perspektivy dalšího výzkumu. Bohužel práce vznikala pod časovým tlakem, což se negativně projevilo především na její formální stránce. Diplomová práce trpí řadou nedostatků a nepřesností (překlepy, odkazy na obrázky, cizojazyčné popisy některých obrázků, atd.). Po obsahové stránce prezentuje DP tematicky ucelenou část experimentálních výsledků, které autor při depozici a studiu zlatých nanočástic získal. Autor si osvojil technologii přípravy vzorků i obsluhu TOF-LEIS spektrometru na ÚFI FSI VUT v Brně. Projevil smysl pro spolupráci i dostatečnou míru iniciativy a samostatnosti, které však byly omezovány časovou tísní před odevzdáním práce. Kladně hodnotím jeho práci s odbornou literaturou.
Diplomant v předložené práci splnil její zadání a přes uvedené nedostatky hodnotím práci stupněm B. DP doporučuji k obhajobě.

Práce se zabývá nízkoenergiovým (keV) rozptylem iontů (TOF-LEIS) inertních plynů (helium) na nanočísticích zlata za účelem srovnání experimentálních a simulovaných spekter. Práce vychází z historického úvodu věnovaného rozptylu iontů, zavedení terminologie a fyzikálnímu popisu uvedeného děje. Stručně je popsáno experimentální uspořádání měřící aparatury a příprava vzorků s nanočásticemi zlata o průměru 10 nm na křemíkovém substrátu. Pro charakterizaci nanesených nanočástic byly využita rastrovací elektronová a sondová mikroskopie (SEM, AFM). Stěžejní část práce se věnuje popisu TOF-LEIS spekter, vlivu teploty vzorku na tvar spektra a porovnání simulovaných spekter pro různě poloměry nanočástic s experimentálními spektry pořízenými při různých teplotách vzorku. Tato poslední část se jeví jako poměrně problematická a náročná na interpretace. V dalším pokračování této studie by bylo vhodné doplnit experimenty např. s použitím různého stupně pokrytí substrátu nanočásticemi, použitím různých průměrů nanočástci a také podrobnější charakterizací vzorků pomocí AFM. Formálních nedostatků je vzhledem k nevelkému rozsahu práce nadbytečné množství. Práce však přináší některé zajímavé výsledky a má tedy své opodstatnění. Otázky k obhajobě:

1. Str. 30, ř. 1 zdola: „…blokovém schématu na obrázku 12.“ Obrázek 12 není uveden. Str. 33, ř. 13 shora: „… osušíme proudem dusíkového plynu.“ Co je to „dusíkový plyn“? Str. 37, ř. 6 shora: „… na obrázku 16.“ Správné číslo obrázku je 15. Str. 44, ř.4 shora: „Tento fak …“ ??? Str. 44, 1.odst. Bylo by vhodné interpretace TOF-LEIS spekter získaných při různých teplotách podpořit AFM snímky zkoumané Au struktury při dané teplotě.
2. Str. 45, obrázek 23: Toto číslo bylo použito už u předchozího obrázku. Navíc je tento obrázek shodný s obr. 21. Je tedy nadbytečný a stačilo se na něj odkázat. Str. 46, 1.odst., str. 47, obrázek 25: Poukazujete na dobrou shodu mezi experimentálním spektrem odpovídajícím teplotě vzorku 570oC a simulovaným spektrem pro zlaté částice s poloměrem 9 nm, ale při interpretaci obr. 22 upozorňujete na zvětšující se pás spektra odpovídající vzorku při teplotě 580oC (tedy jen nepatrně vyšší) v důsledků tání nanočástic a jejich slévání se ve vrstvu. Prosím, můžete toto protiřečení uvést na správnou míru?