Cílem bakalářské práce bylo využití transmisního holografického mikroskopu pro výzkum životního cyklu buněk v kultuře. Tento úkol vyžadoval nejen experimentální práci s mikroskopem a vývoj metod vyhodnocení experimentálních dat, ale také samostatné studium biologie buňky a jeho aplikaci v interpretaci mikroskopových pozorování. Během práce v laboratoři student zvládl a poté samostatně prováděl všechny procesy jak přípravy vzorku, tak samotného ovládání mikroskopu. Při této práci prokázal pečlivost a schopnost řízení experimentu. Teoretická část bakalářské práce vypovídá o nastudování tématiky buněčného cyklu včetně složení a základních funkcí buňky. Rozsáhlá experimentální část ukazuje jednak zručnost při provádění experimentů a také originální přístup k jejich vyhodnocení. Některé navržené postupy jsou původní. Text a uspořádání práce vypovídá o velmi dobré logické a vyjadřovací schopnosti. Vyvozené závěry považuji za velmi zajímavé a hodné dalšího zkoumání. Student prokázal vysokou samostatnost při vypracovávání úkolu a především u psaní bakalářské práce.

Student velmi samostatně prostudoval princip Zernikova fázového kontrastu, holografické mikroskopie, souvislost kvantitativního fázového kontrastu s hustotou suché hmoty buňky a popis buněčného cyklu, zvládl experimentálně zmíněné techniky i náročnou přípravu buněčných preparátů a provedl dlouhodobá pozorování buněčného cyklu. Průběh buněčného cyklu vyhodnotil matematickým a statistickým zpracováním matic kvantitativní fáze a matic fázových diferencí (DPD).

Výsledky naznačují, že některé fáze buněčného cyklu souvisejí se změnou průběhu veličiny B, která charakterizuje změnu celkové suché hmoty buňky v daném časovém intervalu.

Práce má obsahově i formálně výbornou úroveň až na několik stylistických neobratností, překlepů a nepřesností (viz otázky). Otázky k obhajobě:

1. Zdůvodněte tvrzení na straně 13, že difraktované světlo je v případě fázového objaktu posunuto přibližně o čtvrtinu vlnové délky.
2. Zapište vztah (4.12) v matematicky korektní podobě.