Autor se ve své práci věnuje měření fotoluminiscenčních vlastností tenkých vrstev na křemík bohatého oxynitridu (SRON) a nitridu gallia na safíru. S ohledem na to, že na Ústavu fyzikálního inženýrství není s tímto typem experimentu zkušenost, autor svojí prací projevil odvahu pustit se i do oblastí, kde si není úplně jist výsledkem. Vykázal poměrně samostatný přístup k experimentální práci, a to jak k sestavení měřicího zařízení, tak i k samotnému odměřování fotoluminiscenčních spekter. Na druhé straně se autorovi nedařilo své výsledky formulovat tak, aby jim druhý porozuměl. Reprodukovatelnost měření a interpretace spekter byly poznamenány autorovým povrchním přístupem a ne příliš dlouhým časem, který si pro experiment, analýzu výsledků a vypracování bakalářské práce vyhradil. Konstatuji, že autor splnil všechny požadavky a cíle zadání a doporčuji bakalářskou práci k obhajobě.

Oponentní posudek bakalářské práce Jana Kouřila:

„Studium fotoluminiscence tenkých vrstev“.

Autor se ve své bakalářské práci zabýval fotoluminiscencí vrstev SRON a safíru. Ukázal, že je schopen pod odpovídajícím odborným vedením vědecky pracovat a rovněž formulovat závěry z dosažených experimentálních výsledků s lepší či horší vypovídající hodnotou. K práci samotné mám následující připomínky a dotazy:
s. 16: Jak je zabezpečena stejná vzdálenost od polopropustného hranolu ke štěrbině spektrofotometru i k apertuře CC D kamery?
s. 17, obr. 2.4.4: Příliš tmavý obrázek kryostatu, není na něm zřejmé to, kvůli čemu je v práci zmiňován.
s. 20, v obr. 3.2.2 není diskutován inset v obrázku, který se rovněž v obrázku nachází. Co značí?
s. 23, obr. 3.4.3. je vidět výrazné píky kolem 400 – 420 nm, není nijak komentován. Co by mohly znamenat?

Obecně není zcela jasný přínos bakaláře k řešení uvedené problematiky, mohl by jej v průběhu obhajoby blíže specifikovat?

další překlepy a formulační chyby
s. 6, 1. řádek: ... na pevnou látku, vždy se část odrazí ... chybí čárka,
6. řádek: ... jak může dojít k excitaci, je mnoho. chybí čárka,
s. 8, 5. řádek: ... (viz.obr. 1.2.2). Nadbytečná tečka u viz a chybějící mezera.
s. 9, 6. řádek: rovnice (1.4.1) není odvozena a není uvedena citace, odkud byla přejata,
s. 9, rovnice 1.4.3 udává celkovou změnu,
s. 9, poslední řádek místo tečky dvojtečka, odkud se vzal vztah 1.4.4?
s. 12, 5. řádek ... ta se nechá reagovat s polovodičovým kotoučem. Co se tím myslí? Křemíkový substrát, wafer, alias kotouč?
s. 12, 10. řádek, opět kotouč?
s. 12, poslední odstavec nesvědčí o autorově pochopení principu využití antén k lokální modifikaci vlastností vrstev SRON
s. 12, poslední odstavec: co autor míní formulací: Při interakci elektromagnetických vln s povrchem hraje značnou roli hraje obecně komplexní dielektrická funkce materiálu. Co to je značná role?
s. 15, 1. řádek ...dosahuje nezřetelnějších výsledků, je-li vzorek... asi má být správně ... dosahuje nejzřetelnějších ...
s. 17, popisek obr. 2.4.4: .. Skrz ni ... není příliš vhodná formulace.
s. 18, odst. 3.2: ...potom jsme zchladili CCD kameru.. Lépe ... čip kamery..
s. 19, popisek obr. 3.2.2 je příliš dlouhý, měl by se spíše vyskytovat v textu.
s. 22, popisek obr. 3.4.2 v textu odpovídá měření s filtrem do 365 nm, je srovnáván s obr. 3.4.3., kde je v textu uvedena stejná hodnota filtru (do 365 nm), v popisku obrázku je už asi správné hodnota filtru do 325 nm.

I přes uvedené výhrady a při vědomí, že se touto problematikou na ÚFI FSI dosud nikdo nezabýval, doporučuji předloženou práci přijmout jako bakalářskou a klasifikuji ji stupněm C, tedy dobře.

Jiří Spousta Otázky k obhajobě:

1. s. 16: Jak je zabezpečena stejná vzdálenost od polopropustného hranolu ke štěrbině spektrofotometru i k apertuře CC D kamery?
2. s. 20, v obr. 3.2.2 není diskutován inset v obrázku, který se rovněž v obrázku nachází. Co značí?
3. s. 23, obr. 3.4.3. je vidět výrazné píky kolem 400 – 420 nm, není nijak komentován. Co by mohly znamenat?
4. Obecně není zcela jasný přínos bakaláře k řešení uvedené problematiky, mohl by jej v průběhu obhajoby blíže specifikovat?