Student vytvořil práci, která svým rozsahem přesahuje cíle zadání, tj. provést vysvětlení technik včetně vlastního pozorování. Práce obsahuje nejenom části věnované pozorovacím technikám, nýbrž i vysvětlení k tomu, jaké jsou důvody pro používání optických soustav. K pochopení principu mikroskopu včetně pozorovacích technik jsou zde též vysvětleny základní zákony optiky, stejně tak i nejdůležitější pojmy týkající se optické mikroskopie. Díky tomu je bakalářské práce poměrně obsáhla.

Ze stylistického hlediska lze práci vytknout některé nedostatky, jako jsou nedostatečná přesnost a mnohdy spíše výpravný než faktický styl vyjadřování. Při vlastním pozorování navíc občas chybí přesnější interpretace výsledků. Tady ovšem považuji za důležité zmínit ten fakt, že Pavel Pokorný je studentem programu „Strojírenství“, takže problematika mikroskopie pro něj byla před vypracováním zcela nová.

Z hlediska grafické úpravy je práce zdařilá. Student také prokázal, že je schopen dobře spolupracovat s literaturou. Často se v textu vyskytují doslovné citace, které považuji, až na několik výjimek, za vhodně použité.

Za největší přínos této práce považuji vytvoření prvního textu tohoto druhu na naší fakultě, který umožní studentům, jež se s mikroskopií teprve seznamují, jednodušeji proniknout do této problematiky. Po celou dobu vytváření práce přistupoval student k úkolu velmi zodpovědně a samostatně. Zejména oceňuji srozumitelnost a logickou návaznost jednotlivých částí celé práce.
I přes některé stylistické a faktické nedostatky je celá práce zdařilá a jako vedoucí ji hodnotím známkou výborně/A.

Práce studenta věnovaná světelné mikroskopii a její aplikaci splňuje požadavky a cíle zadání bakalářské práce. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly jsou velmi dobře logicky členěny a navazují na sebe tak, že čtenáři postupně osvětlují problematiku světelné mikroskopie. K dobrému pochopení jednotlivých témat přispívá i použití velkého množství ilustračních obrázků. V sedmé kapitole ,Aplikace mikroskopových technik, student uvádí v přehledné tabulce vhodné mikroskopické metody pro jednotlivé druhy vzorků a v podkapitole 7.1 ,Porovnání metod, potom uvádí porovnání šesti různých metod na jednom vzorku. Přes mé očekávání však v textu není uvedeno, o jaký vzorek se jedná a ani vyhodnoceno, která metoda případně metody jsou pro něj nejvhodnější. Celkově má práce velmi dobrou grafickou i jazykovou úroveň, teoretická část je zpracována adekvátně k danému tématu včetně citací odpovídající literatury. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole 7.1 Porovnání metod jste uvedl šest různých metod aplikovaných na jeden vzorek, mohl by jste uvést, kterou z těchto metod považujete v tomto případě za nejvhodnější a odůvodnit to?