Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na realizaci ultratenkých trojvrstev Ag/Co/Ag připravovaných na Si substrátech. V rámci bakalářské práce byla provedena kalibrace efuzních cel poskytujících atomární svazky Ag  nebo Co. Byl studován vliv Si substrátů na růst Ag užitím metod XPS a AFM.  Student svou prací položil základy depozice Ag a přípravy vrstevnatých struktur Ag/Co/Ag pomocí napařování na Ústavu fyzikálního inženýrství. Nad rámec zadání bakalářské práce bylo provedeno i měření magnetických vlastností struktury Ag/Co/Ag. Proto lze konstatovat že student splnil všechny úkoly zadání, projevoval zájem o danou problematiku a při práci si počínal snaživě.

Předložená bakalářská práce se zabývá vysoce aktuálním tématem přípravy ultratenkých vrstev pro aplikace v plasmonice. Sestává se z celkem 8 kapitol. Chybí zde úvod, který by čtenáři přiblížil obsah práce, a stmelil tak jednotlivé oddíly do jednoho celku – zejména první stránky a kapitoly působí roztříštěným dojmem. To platí i o podkapitole 7.3, jejíž podstatná část (popis měřící aparatury) patří do kapitoly 4. Práce obsahuje minimum překlepů a jen několik gramatických chyb, některým obrázkům bych vytkl nedostatečný popis (zejména Obr. 3 a 9). Poměrně často se vyskytuje tvrzení o „vhodných“ či „optimálních“ vlastnostech, aniž by bylo vysvětleno, co je tím myšleno. Některé formulace jsou nepřesné a nešikovné („proud iontů“, „metoda získání iontů“, „částice s vyšší volnou povrchovou energií“, začátek kapitoly 2 pojednává spíše o relaxaci a ne o rekonstrukci atd.), porozumění textu však nebrání. To se nedá říci o tvrzení na str. 18 o podmínkách pro efúzní tok, které není pravdivé.

Experimentální část obsahuje velice zajímavé systematicky zpracované výsledky, které se autor nebojí komentovat a porovnávat s literaturou. Tvoří tak výborný základ pro další experimenty. Přes kritiku uspořádání a stylistiky považuji práci za velmi dobrou. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole o metodě XPS na str. 20 je uvedeno, že informace pochází z hloubky 1-2 nm. To je však zavádějící a ne zcela korektní tvrzení. Můžete ho upřesnit?
2. Popsaný experiment z literatury [18] na obr. 7 není vysvětlen. K čemu na povrchu dochází? Proč je vrstva deponovaná za nižších teplot a následně žíhaná za 300 °C spojitá?
3. Na str. 27 je uvedeno, že z prvních měření vychází pro další měření jako nejvhodnější substrát SiO2/Si(111). Není však jasné proč. Dle změřené morfologie vrstev stříbra na str. 26 mi jako nejvhodnější přijde povrch terminovaný vodíkem.
4. Komentář k výsledkům depozice trojvrstev Ag/Co/Ag na str. 33 tvrdí, že v případě substrátu Si(111)-7x7 není možné z XPS spekter říci, zda se jedná o atomy (zřejmě Ag) první nebo poslední vrstvy. Tomu nerozumím, navíc ze spekter na obr. 23 a 24 mi přijde trojvrstva nejméně promíchaná právě na tomto typu substrátu.