Student je velmi inteligentní a pracovitý. Prokázal samostatnost při řešení projektu a využíval všechny dostupné metody. Samotná práce je na velmi vysoké úrovni a skvěle je zpracovaná i rešeršní studie. Jediný drobný nedostatek je splnění cílů práce, kdy se studentovi ne zcela podařilo osamostatnit ve fabrikaci a optické charakterizaci SiC metapovrchů. To bylo ale způsobeno především objevením mnoha nepředvídatelných problémů během návrhu designu metapovrchu, což je ale při badatelské práci běžná věc. Doporučuji proto práci k obhajobě s výslednou známkou A.

Student Vojtěch Frühbauer se v předložené práci zabýval tvorbou knihovny stavebních bloků optických metapovrchů z karbidu křemíku aplikací Greenova formalismu na výsledky numerických simulací metodou RCWA. Následně pomocí těchto stavebních bloků navrhl tři optické metapovrchy, jejichž funkci ověřil pomocí numerických simulací metodou FDTD. Jeden z navržených metapovrchů byl také vyroben a proběhlo experimentální ověření jeho funkčnosti.

Většina práce je, až na pár drobných výjimek, napsána velmi čtivě a přehledně, vyskytuje se v ní jen několik málo překlepů a rešeršní část výborně demonstruje význam a možnosti optických metapovrchů. Jistou nelogičnost však spatřuji v uspořádání kapitol 2 a 4. V kapitole 2 (Numerické a experimentální metody) autor nejprve představuje metody pro výrobu a charakterizaci metapovrchů a až následně simulační metody pro návrh těchto metapovrchů. Domnívám se, že logičtější by bylo začít simulacemi, neboť ty obvykle předcházejí výrobě a charakterizaci. V kapitole 4 (Výsledky) je na str. 38 uvedena tab. 4.1 shrnující účinnosti navržených metapovrchů. Čtenáři se tato tabulka může na první pohled jevit jen jako změť čísel, neboť umístění tabulky v textu předchází diskusi o dosažených výsledcích a logičtější by mi přišlo tabulku umístit až za tuto diskusi, tj. na konec podkapitoly 4.1, kde by tak čtenáři poskytla pěkné shrnutí dosažených výsledků (samozřejmě by si to vynutilo i jisté změny v diskusi výsledků).

Dále mám jen několik drobných připomínek:

- V popisu barevné škály na obr. 1.1 a) je užit nevhodný pojem "normalizovaná amplituda", nicméně v popisu obrázku je už užit správný pojem "normovaná amplituda".
- V textu práce došlo dvakrát k záměně pojmu transmise za pojem disipace.
- V podkapitole 4.1 autor nevhodně označil omezení přípustné odchylky transmisního úhlu od normály jako "mezní  úhel". Tento pojem se obvykle pojí s totálním odrazem a může tak být pro čtenáře matoucí zejména, když je v této části práce totální odraz také zmiňován.

Předloženou práci doporučuji k obhajobě a i přes uvedené drobné výhrady hodnotím jako výbornou, tedy klasifikačním stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Nejen na obr. 3.5 a) a b) se vyskytují, nazvěme to "bodové singularity", v nichž na první pohled dochází k výrazné skokové změně fáze. Představuje to nějaký problém?
2. Jak si vysvětlujete, že transmitance skrz navržené metapovrchy je nižší než skrz rovinné rozhraní bez metapovrchu?
3. Na str. 39 a 40 uvádíte, že indexy absorpce zjištěné experimentálně elipsometrií pro s- a p-polarizaci se výrazně lišily. Jak se lišily reálné části indexu lomu? A neměly by v takové případě mít kružnice na obr. 4.5 a) a b) rozdílný poloměr?