Zadání práce považuji za výrazně nadprůměrně obtížné. Zadání kombinovalo aspekty jak z oblasti nízko-úrovňového programování, statické analýzy programů, tak i strojového učení. Student procházel dlouhou řadou kroků, u kterých nebylo jasné, jak je vhodně řešit a k jakým výsledkům povedou. Pro mě jako vedoucího to byla asi nejnapínavější práce, jakou jsem za mnoho let vedl. Jsem velmi rád, že nakonec vedla k úspěšnému zakončení.

Se zaměřením práce přišel sám student, následně se zjistilo, že o jeho práci má zájem Red Hat a jeho mateřská společnost IBM, konkrétně výzkumné centrum IBM Watson, které v dané oblasti provádí aktivní výzkum (a jedná se o špičku v oblasti AI). Komunikace s IBM bohužel ale nefungovala k naší spokojenosti, a nakonec se student rozhodl pracovat samostatně, jen s menší podporou ze strany Red Hat.

Práce byla prezentována na studentské soutěži Excel@FIT 2024, kde získala jedno z ocenění Odborným panelem. Obsah práce si navíc zaslouží dle mého názoru publikaci na kvalitní mezinárodní konferenci, minálně formou článku o nástroji či rozšířeného článku o nástroji. Na tom, že takovou publikaci sepíšeme, jsme se studentem již dohodli.

Náročnost zadání se ukázala natolik vysoká, že se student po prvním roce systematické práce rozhodl dobrovolně prodloužit svou práci o další rok. Po celé dva roky se student své práci poctivě věnoval, chodil na pravidelné konzultace a pečlivě prezentoval své kroky, dílčí úspěchy i neúspěchy (bylo nutno projít různé slepé uličky).

Stupeň hodnocení: zadání splněno

Práce má výbornou logickou strukturu, kapitoly na sebe přirozeně navazují a provázejí čtenáře od návrhu celé architektury, přes její implementaci, až k celkové evaluaci navrženého řešení. Nejrozsáhlejší části práce je kapitola 4, která tvoří asi polovinu rozsahu technické zprávy, a podrobně rozebírá návrh celé architektury. Tuto kapitolu pokládám za stežejní část práce, jelikož implementace při takto precizním návrhu je již přímočará.

Na struktuře technické zprávy hlavně oceňuji výborné provázání jednotlivých kapitol a částí textu v nich. Většina textu práce je doplněna odkazy na související části práce, což při komplexnosti návrhu a rozsahu práce velmi usnadňuje čtenáři rychle dohledat relevantní informace důležité pro pochopení daného textu.

Technická zpráva se opírá o více než 100 zdrojů, kde velkou část z nich tvoří odborné články a publikace. Student velmi pečlivě nastudoval aktuální (state of the art) řešení a využil je jako inspiraci pro vlastní navržené řešení. Všechny zdroje jsou řádně odcitovány.

Navržené řešení dosahuje výsledků srovnatelných s řešeními firem jako je IBM, má tedy potenciál využití v praxi. Hlavní překážkou pro uplatnění v praxi jsou ale špatné výsledky při cross-analýze, tedy při aplikaci grafové neuronové sítě na jiný projekt, než pro který byla grafová neuronová síť natrénována. S tím ovšem mají problém i všechna ostatní existující řešení.

Jelikož všechna stávající řešení nejsou veřejně přístupná, je navržené řešení vhodnou open-source alternativou. Navíc díky detailnímu popisu architektury lze toto řešení jednoduše rozšiřovat a dalé s ním experimentovat. Lze ho tedy s výhodou využít pro řešení problému s cross-analýzou.