Jedná se o práci implementačního charakteru (tj. tvorba software a firmware), která po tematické stránce spadá do oblasti vestavěných systémů. Zadání práce jako takové bylo zformulováno ve spolupráci se společností NXP, lze tedy hovořit o firemním zadání.

Hlavním cílem je vytvořit podporu pro zvoleny mikrokontroler od společnosti NXP v rámci vývojového prostředí Arduino IDE a prakticky demonstrovat funkčnost realizovaného řešení. Důležitou vlastností celé koncepce by taktéž měla být i snadná rozšiřitelnost o další nové součástky.

Náročnost tohoto projektu bych označil za nijak nevybočující z obvyklých mezí očekávaných v případě diplomové práce. Zejména bylo třeba prozkoumat mechanismus podpory mikrokontrolerů v prostředí Arduino IDE, nastudovat si technickou specifikaci zvolené součástky od společnosti NXP a seznámit se s aspekty tzv. embedded programování.

Domnívám se, jednotlivé body zadání byly v úplnosti splněny a dosažené výsledky naplňují cíle a očekávání plynoucí z tohoto projektu.

Je plánování zveřejnění kompletních výsledků projektu formou open-source. Žádné další publikační výstupy či zisk ocenění mi nejsou známy.

Aktivita studenta i vzájemná komunikace v průběhu celého období řešení projektu byla na velmi dobré úrovni. Průběžně jsem byl informován o aktuálním stavu řešení projektu a výskytu eventuálních problémů, kdy student dokázal navrhnout a realizovat potřebná opatření. Za velmi dobrou bych rovněž označil spolupráci s odborným konzultantem ze společnosti NXP. 

Stupeň hodnocení: zadání splněno s drobnými výhradami

Zadání považuji za splněné, nicméně s výtkou k poměrné stručnosti dokumentace z hlediska řešení bodů 6 a 7 zadání.

Technická zpráva (TZ) je vhodně strukturovaná, její části na sebe vhodně navazují a přispívají k její velmi dobré čitelnosti a představě o prostředcích, způsobu a výsledku řešení - k prezentační úrovni TZ nemám vážnější výhrady.

Informační zdroje použité v technické zprávě jsou, vzhledem k tématu a zadání práce, vhodně zvoleny, pokrývají problematiku řešenou v rámci práce a v technické zprávě je na ně odkazováno způsobem umožňujícím řádné odlišení prvků vlastních od převzatých. Vytknout lze snad jen v některých částech čtenářem logicky očekávané, nicméně v textu chybějící odkazy na citace (např. k Arduino IDE v části 2.1, k balíkům zmiňovaných v odrážkách v části 6.4, CopilotAI na konci části 7.3.1). Některé odkazy na citace jsou nevhodně umístěny za dvojtečkou uvádějící výčet (str. 7, 20), nejsou odděleny mezerou od textu vlevo od citace (str. 14) apod.

Pokud by byla prokázána širší/obecnější použitelnost předloženého řešení, pak bych považoval toto řešení jako solidní základ využitelný k usnadnění vývoje vestavných aplikací. Současné řešení je tedy potřeba v tomto smyslu dopracovat.