Disertační práce je zaměřená na chování spáry mezi betony různého stáří bez smykové výztuže. Pomocí experimentální i numerické analýzy byly zkoumány vybrané faktory ovlivňující únosnost spáry. Určovala se zejména drsnost povrchu a neměnnost různých parametrů drsnosti povrchu, vliv mechanických vlastností betonu nadbetonávky a vedlejších vlivů metod pro zdrsnění povrchů.
Nejvhodnější parametry drsnosti byly vybrány na základě jejich celkové stability. Byla definována korelace mezi střední hloubkou textury povrchu a ostatními parametry. Výsledky experimentálního programu zaměřeného na stanovení výše uvedených vlivů na únosnost spáry beton-beton vedly k návrhu semi-kvantitativního návrhového přístupu a zavedení součinitele zdrsnění povrchu. Na základě rozsáhlého experimentálního programu byla formulována korelace mezi různými testy pro zjištění únosnosti spáry, včetně všech nejvýznamnějších výhod a nevýhod zahrnutých testů a charakterizace drsnosti a obálky únosnosti nopového povrchu.