Jan Krpenský se v rámci své diplomové práce zapojil do aktuálně řešeného projektu GAČR, jehož cílem je zkoumat nanostruktury oxidu vanadičitého pomocí analytické elektronové mikroskopie. Hlavním cílem práce bylo připravit vzorky vhodné pro pozorování v prozařovacím elektronovém mikroskopu, což diplomant beze zbytku splnil, stejně tak jako další cíle: 1) Zpracoval rešeršní studii vlastností oxidu vanadičitého a zejména experimentálních metod pro výrobu tenkých vrstev z tohoto materiálu. 2) Podařilo se mu připravit několik vzorků za použití různých metod. 3) Vyvrcholením jeho úsilí byla lamela vyrobená z tenké vrstvy oxidu vanadičitého připevněná ke speciálnímu čipu umožňujícímu zahřívání vzorku přímo v mikroskopu. 4) Asistoval Dr. Michalu Horákovi u řady měření na prozařovacím elektronovém mikroskopu. Bylo provedeno zobrazování vzorků s vysokým rozlišením, difrakce, energiově-disperzní rentgenovská spektroskopie a v neposlední řadě byla úspěšně změřena spektra energiových ztrát elektronů v oblasti nízkých i vysokých energií.

Jan Krpenský se úspěšně zhostil náročné výroby lamel a především překonal řadu obtíží při připevňování lamely ke speciálnímu zahřívacímu čipu. Při výrobě vzorků pracoval diplomant naprosto samostatně a věnoval jí velké množství času v průběhu celého akademického roku. Vytknout mu můžu snad jen to, že odkládal analýzu naměřených dat a samotné psaní práce, což však bylo částečně spojeno s časovou náročností výroby vzorků a měření. I přesto dokázal napsat kvalitní text, který doprovází zdařilé obrázky.

Jen díky Janu Krpenskému bylo možné úspěšně započít experimentální část projektu a získat první data z prozařovacího elektronového mikroskopu. Výsledky, kterých dosáhl, budou základem publikace v odborném časopise. Celkově jeho práci hodnotím stupněm A.

Student se ve své práci zaměřil na výrobu a charakterizaci oxidu vanadičitého. V první kapitole student čtenáře velmi zhurta seznámil s oxidem vanadičitým a jeho fyzikálními vlastnostmi. Ve druhé kapitole byl čtenář poučen o vybraných technikách, které umožňují výrobu oxidu vanadičitého. Přestože se popsané techniky jeví jako použitelné možnosti, byla pro výrobu dále studovaných struktur použita pouze jedna, což trochu snižuje výsledný dojem z jinak velmi kvalitní kapitoly, neboť by bylo zajímavé porovnat výstupy a možnosti jednotlivých výrobních postupů. Zde bych si dovolil autora upozornit, že SI systém jednotek byl přijat proto, abychom si vystačili s několika standardizovanými jednotkami a není proto nutné míchat torry, milibary a pascaly v jednom odstavci.

V další části kapitoly student popisuje výrobu TEMových lamel, které jsou dále použity pro analýzu. Kromě toho, že by této časti slušela vlastní kapitola, se jedná o velmi detailní popis výrobního postupu lamely jak na standardizovaném gridu, tak na chipu umožňujícím in-situ ohřev. Je nutno také ocenit autorovu snahu obohatit laskavého čtenáře o informace z jiných přírodovědných oborů jako například ornitologie. Snad jen malá výtka by mohla směřovat k obrázkům, které byly použity pro ilustraci výroby lamely. Z popisu je zjevné, že autor strávil nad výrobou lamel mnoho dlouhých hodin. Je proto s podivem, že pro ilustraci postupu použil obrázky doktorky Kolíbalové a nikoliv svoje vlastní, kterých má zajisté nepřeberné množství.

Ve třetí kapitole autor popisuje TEMovou analýzu, kde poskytuje a kvalitně komentuje výsledky jak zobrazování s vysokým rozlišením, tak EELS spektroskopie. Výsledky jsou dávkovány postupně a zřetelně s adekvátním slovním popisem. Přesto se zdá, že se autor vyhnul konečnému zhodnocení efektu teploty na strukturu zkoumaného materiálu. Ač jsou data pro obě teploty zřetelně vykreslena i slovně popsána, kapitole by prospěl odstavec, kde by autor explicitně popsal jaký efekt má teplota na strukturu materiálu a proč tomu tak je. Přes tyto drobné výtky hodnotím práci celkovým hodnocením A, neboť se jedná o dobře strukturovaný a kvalitně popsaný sled experimentů, které odpovídají zadání práce, nadto psaný v angličtině.

V rámci obhajoby bych si dovolil požádat o zodpovězení následujících otázek. Otázky k obhajobě:

1. 1) V podkapitolách 2.3.2 a 2.3.3 odhadujete tloušťku ztenčených lamel. Mohl byste úvest příklad měření, například s užitím TEMu, kterým byste dokázal nedestruktivně změřit tloušťku lamely?
2. 2) Jako krycí vrstvu pří výrobě lamel používáte platinu. Mohl byste pohovořit o jiných materiálech, které se k tomuto účelu standardně používají a popsat jaké jsou jejich výhody, případě nevýhody, v porovnání s platinou?
3. 3) V práci je několikrát zmíněn doslova devastující efekt elektronového svazku na zkoumaný materiál. Mohl byste popsat jaké efekty vedou k poškození materiálu jak z hlediska snížené kvality výsledného obrazu, tak z hlediska skutečného poškození krystalové struktury materiálu?
4. 4) Mohl byste shrnout jaký je efekt teploty na zkoumaný materiál a proč můžeme pozorovat posun píků v EELS spektrech?
5. 5) V kapitolách 3.3.1 a 3.3.3 vyvozujete z FFT obrazu hodnoty mřížkových konstant, přičemž je výsledný rozptyl hodnot značně velký. Můžete komentovat proč tomu tak je a jakým způsobem by se dal experiment upravit, aby byla data více vypovádající?