Student ve své práci pojednává o specifické aplikaci umělého osvětlení použité k architektonickým účelům. Téma práce si zvolil sám jako oblast, ve které se údajně orientuje a věnuje se jí i prakticky. Dle osnovy se měl zaměřit na aspekty, které ovlivňují projekt takového osvětlení a odlišnosti od běžných projektů osvětlení pro všeobecné osvětlování. Mám-li tedy práci hodnotit z pohledu vedoucího, musím bohužel konstatovat, že díky nedostatečné aktivitě studenta během semestru, práce naplňuje zadání jen částečně. Zmínil sice mnohé informace, ale jak je patrné, nepocházejí z jeho autorského přispění, ale jsou v převážné většině výběrem z literatury a katalogů výrobců osvětlení.
Očekával bych srozumitelnější a koncepčně lépe uspořádaný manuál pro projektanty, kde budou objasněny jednotlivé kroky projektu. Vůbec se zde neobjevily např. informace o stanovení vnějších vlivů a kategorizaci prostředí, stručně je uvedena kapitola o krytí elektrických zařízení, přitom se pro venkovní osvětlení jedná o velice důležitý parametr. Dimenzování a jištění napájení zde není zmíněno vůbec. Nedovedu si představit projektanta, který by podle této práce byl schopen navrhnout jakékoliv osvětlení. Nejsou uvedeny např. žádné výpočetní prostředky, systémy vizualizací, které se dnes běžně používají. O oslnění je v práci uvedena kapitola, která je prakticky nic neříkající a podstatná fakta zde chybí. Existují jasné požadavky na omezení oslnění ve veřejném osvětlení, do kterého osvětlení architektur rozhodně patří. Kapitola 6 je čistě výtahem zákona, který je dnes diskutován jako zcela chybný, zejména co se týká pasáží o rušivém světle, které je zde klasifikováno jako "světelné znečištění". V rámci práce měla být provedena kritika klíčových částí, neboť z hlediska tohoto zákona by architektonické osvětlení prakticky nešlo realizovat.
Řada dalších nedostatků, které zmiňuje oponent práce, snižují kvalitu jinak tematický zajímavé práce. Na obhajobu snad mohu uvést pouze fakt, že student dosud neabsolvoval žádný řádný kurz osvětlovací technicky a že uvedené informace jsou alespoň částečně využitelné jako úvodní materiál pro začínající projektanty architektonického osvětlení.

Přes uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 50

Je zjevná autorova nezkušenost s psaným projevem. Nedodržuje odborné názvosloví - např.: optika není (ne)symetrická, ale taková je fotometrická plocha svítivosti. Termín "Optika wall-washer" už je zoufalost sama, kterou  převzal ze slangu obchodníků se světlem.
Někde zachází do přílišných podrobností (např. v popisu svítidel uvádí pojistné lanko - bez bližšího vysvětlení). Jinde je nepřiměřeně stručný.
Tabulka 2-1 je vytržena z kontextu. Rozdělení jasu na malý, střední a vysoký není nikde objasněno.
Kapitola o zdrojích je zbytečně rozsáhlá v popisu jejich vlastností. Osvětlení architektur je věnována polovina jednoho nic neříkajícího odstavce a velice obecná tabulka 3-2.
Kapitola 3 je rozsáhlá, snad až zbytečně moc, mnohé se opakuje v nepatrně odlišné podobě. Pak se v práci nevyzná ani autor. A odporuje sám sobě. Na jednom místě tvrdí, že minimální doporučené krytí je IP54 (kap. 2.4.5) a jinde, že postačuje krytí IP43 nebo IP44 (v kapitole 7.3).
V kapitole 5 píše, že pro osvětlení architektur neexistuje stran oslnění žádná norma. Existuje norma ČSN EN 12464-2, kde jsou uvedeny svítivosti v kritických směrech a přípustné jasy objektů. To souvisí s oslněním. Podobně v publikaci CIE 150.
Bezmyšlenkovitě postupoval i v kapitole 6. Už tím, že převzal demagogické názvosloví aktivistů a označuje rušivé světlo termínem "světelné znečištění". Obloha není světlem znečišťována, ale je indikátorem existence ovzduší a jeho skutečného znečištění. Definice převzatá ze zákona je odborně chybná, poplatná aktivistickým snahám, v práci studenta oboru světelné techniky by měla být taková definice podrobena kritice. O její chybnosti svědčí už to, že tvrdí evidentní nesmysl: "…záření umělých zdrojů světla… …vychází z umístění těchto zdrojů" - záření nemůže vycházet z umístění - již několik novelizací zákona tato chyba přečkala. Krom toho uvedená definice v literatuře [7] není. Tvrzení, že důsledkem rušivého světla je plýtvání materiálními a energetickými zdroji je aktivistická propaganda. Opak je pravdou - striktní dodržování pravidel šířených ekologickými aktivisty vede k zvýšení energetické zátěže i k nárůstu investičních a provozních prostředků. Jako dogma uvádí diplomant některé požadavky na osvětlovací soustavy, které však nejsou obecně platné. Mnohdy jsou svítidla s nulovou svítivostí do horního poloprostoru (ULR=0) ekologicky méně šetrná než ta s vypouklou mísou (ta druhá mají vyšší účinnost a úhel vyzařování, takže v důsledku mají i vyšší činitel využití. To znamená, že je jich často zapotřebí menší počet a ve výsledku je k obloze emitováno menší množství světla než v případě svítidel s ULR=0). Umístění světlometů s asymetrickou fotometrickou plochou svítivosti tak, aby byl výstupní otvor vodorovný je často nereálné a opět není zárukou minimalizace nežádoucích účinků světla.
Kapitola 7 je neúměrně rozsáhlá a s osvětlení architektur souvisí jen okrajově. Jedná se o obecné vlastnosti osvětlovacích soustav, které je nutné respektovat při jakémkoliv osvětlování.
Též kapitola 8 je příliš rozsáhlá. Smutné je, že jde o doslovné opsání cizího textu. Diplomant měl smůlu, ale nemohl tušit, že autor zmíněného textu bude oponentem jeho práce. Citace jiných autorů je samozřejmě přípustná, avšak doslovné opsání celé kapitoly není nikterak tvůrčím činem a je přinejmenším neetické. Obávám se, že podobně postupoval diplomant i v jiných kapitolách.
V kapitole 9 hovoří pouze o systému řízení RGB, nevěnuje se možnosti dynamického řízení intenzity osvětlení ať z výtvarného pohledu nebo z důvodů úspory elektrické energie.
V závěru píše: "Jelikož nejsou na trhu publikace….". Toto prohlášení svědčí o malé snaze "vypátrat" dosažitelné podklady. Pominul zásadní knihu o této problematice - Venkovní osvětlení architektur, Ing. arch. L. Monzera. Tvrzení o nezaujatosti stran volby příkladů jednotlivých svítidel zní nepřesvědčivě, bylo na místě v textu neuvádět názvy svítidel a výrobce (postačí jeho citace v seznamu literatury).
Diplomant zpracoval celkový přehled činností souvisejících s návrhem osvětlení architektur. Postrádám větší důraz na "specifika při projektování" z pohledu osvětlení architektur. Naopak vidím jako nadbytečné rozmělnění pravidel pro projektování (a realizace) platných obecně. Otázky k obhajobě:

1. Jaký je rozdíl mezi osvetlením svislé lambertovské plochy (napr. hradní hradby) z podhledu nebo z nadhledu z hlediska množství svetla vyzáreného na oblohu?
2. Jaký má pri osvětlování architektur nějaký vliv vzdálenost objektu od pozorovatele?
3. Jak se v terénu stanoví činitel odrazu lambertovské plochy pomocí luxmetru?
4. Jaké jsou rušivé účinky světla?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 40