Student Bc. Tomáš Klíč dostal v rámci diplomové práce za úkol rozšířit poznatky o mobilních fotovoltaických elektrárnách a prakticky zdokonalit konstrukci již realizované elektrárny z předchozí práce. Úkolu se student zhostil s osobním zájmem a zaujetím a velmi kladně hodnotím jeho vlastní iniciativu. Zmapoval stav trhu s mobilními elektrárnami ve světě, bohužel tato kapitola je poměrně stručná a na její úkor se student zabýval obecně fotovoltaikou a principy technologií. Nicméně část těchto informací využil nakonec v praktické části, která začíná od strany 45. Zdokumentoval návrh a konstrukci elektrárny, otestoval její funkcionalitu a překonal všechny vzniklé komplikace. Výsledkem je funkční vzorek, který bude prezentován u státní zkoušky a bude sloužit pro využití v mobilních aplikacích v místech bez dostupné napájecí sítě.
Aktivita studenta během semestru byla přiměřená výsledkům řešení. Připravené prezentace byly dostatečné a vysvětlující probíhající práce. Práce byla rovnoměrně rozložena do celého semestru. Výsledná realizace elektrárny překonává předchozí model, i když i zde je řada konstrukčních rezerv, která plyne s omezené praxe studentů obecně. I s tímto vědomím je třeba považovat výrobek za prototyp prokazující koncepci řešení, které by se při sériové výrobě muselo zásadně změnit. To však nebylo cílem návrhu. Považuji tedy zadání za splněné a mohu doporučit obhajovat práci u státní zkoušky. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Diplomová práce Bc. Tomáše Klíče se zabývá návrhem a konstrukcí mobilní fotovoltaické elektrárny.
Úvodní část práce je zaměřena na zhodnocení potenciálu obnovitelných zdrojů, rešerši stávajících řešení a popis klíčových komponent mobilní fotovoltaické elektrárny. Tato část je popsána přehledně, avšak s drobnými nepřesnostmi, pravděpodobně proto, že velkou část informací autor přebírá z jednoho zdroje. Např. pro popis IV charakteristiky panelu se v praxi vynáší napětí na vodorovnou osu. U popisu střídače není dostatečně vysvětlen rozdíl mezi řešením s a bez transformátoru. Není zřejmé, zda se liší varianty např. frekvencí spínání jednotlivých tranzistorů. Není zřejmé jakým způsobem autorem přišel na vzorec pro výpočet evropské účinnosti – str. 36 (co vyjadřují jednotlivé koeficienty). U popisu regulátorů nabíjení není vysvětlen rozdíl mezi PWM a MPPT regulátorem a je uvedeno, že optimální nabíjecí proud akumulátoru je 0,1C, což není pravda. Rešeršní část dále dle mého názoru zbytečně popisuje komponenty, které pro daný koncept nemají uplatnění, jako např. průtokové a NaS akumulátory.
Za hlavní výstup práce považuji konstrukční řešení mobilní fotovoltaické elektrárny. Několik připomínek mám k samotným výpočtům a dimenzím kabelů. Autor práce navrhoval kabely pouze s ohledem na jejich oteplení. Nejsou vypočítány úbytky napětí ani účinky zkratových proudů, ochranné prvky jsou zvoleny od oka, bez podložení jejich správné volby výpočtem. Kvalitu praktického provedení bych dle dostupných fotografií v práci označil za podprůměrnou. Samotný propojovací box (obr. 59 str.66) je řešen nešťastně, šroubové spoje s očky by umožnili snadnou výměnu kabelu při poškození. Jak autor uvádí ztrátový výkon na diodách 15W není nezanedbatelný, přesto není vyřešeno chlazení boxu. Použité vodiče pro připojení panelů s průřezem 2x2.5 mm^2 nejsou standardní vodiče pro FV instalace, nemají dvojitou izolaci a dle mého názoru jsou zcela nevhodné. Za amatérské dále považuji celkové propojení (obr. 64 str.70), nejsou vytvořeny žádné kabelové trasy, doplňující ochranné prvky (průchodky, chráničky), které by uspořádání vodiče zabezpečili proti poškození.
Pozitivně hodnotím vytvoření monitorovacího systému na platformě arduino, autor prokázal orientaci v problematice měření a programování. Jediným nedostatkem je absence měřených dat a jejich vyhodnocení. Autor uvádí, že tuto část zadání nestihl zpracovat kvůli nevyhovujícím meteorologickým podmínkám a bude doplněna u obhajoby práce.
Práce je po formální stránce v pořádku, obsahuje několik překlepů a nesrovnalostí (např. LiFePo vs LiFePO). Přes uvedené připomínky ji považuji za přínosnou, doporučuji k obhajobě a hodnotím 70 b. Otázky k obhajobě:

1. Proč je třípólový jistič zapojen tak, že vypíná přívod od panelů, přívod k baterii a přívod k invertoru? Je to selektivní jištění?
2. Jaké krytí má zvolený box? Je možné systém provozovat při dešti?
3. Proč jste měření napětí na článcích realizoval přes odporové děliče a nepoužil diferenciální měření.
4. Jaká je vlastní spotřeba systému (BMS, regulátoru, arduina, invertorů, diod v boxu)?
5. Jakým způsobem je měřen proud z regulátoru do baterie? Ve schématu v příloze není proudový senzor zakreslen.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 70