Zita Salajková se svědomitě zhostila náročného úkolu odhalit skryté mechanismy při fotochemických reakcích na plazmonicky aktivních elektrodách. Poctivě provedla rozsáhlé série foto-elektrochemických měření a detailně zpracovala jejich výsledky. Postupem času také výrazně zlepšila svoji znalost základních i pokročilých témat jak v plazmonice, tak v elektrochemii. Slabší stránkou byla její samostatnost při formulaci hypotéz a návrhu dalších experimentů k jejich ověření. Dále se jí také, ani přes zvýšené úsilí, nepodařilo vytvořit text, který by byl bez pravopisných a stylistických chyb. Celkově ale navrhuji hodnotit její práci klasifikačním stupněm "velmi dobře".

Bc. Zita Salajková se ve své diplomové práci zabývá studiem elektrochemických vlastností nově navržených a připravených fotoaktivních pracovních elektrod (ITO-WS2-AuNPs).
Velice kladně hodnotím pečlivě a přiměřeně do hloubky zpracovaný teoretický úvod i celkovou grafickou úpravu práce včetně názorných obrázků. Po vědecké stránce se jedná o ucelenou práci založenou na dostatečně velkém množství provedených experimentů, měření a vyhodnocení získaných dat, které jsou řádně diskutovány. Veškerá literatura je rovněž řádně a uceleně citována.
Závěrem tedy mohu konstatovat, že předložená diplomová práce splňuje všechny požadavky na práce tohoto typu kladené, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení: A.
Měl bych na závěr dotaz či připomínku k celkovému členění této práce. V Experimentální části jsou prezentována naměřená data i diskuse k nim. Možná je toto způsobenou odlišnou zvyklostí členění v materiálové vědě, ale v chemických vědách se běžně uvádějí v experimentálních části pouze použité přístroje, vybavení, chemikálie a postupy. Naměřená data jsou pak publikována a diskutována až v samotné kapitole: „Výsledky a diskuse“. Jsou tyto zvyklosti opravdu takto odlišné?
Formální nedostatky:
Str. 4, ř. 12: chybí „s“
Str. 11, ř. 29: častý překlep ve slově „fotovoltanika“ (Dále pak i Str. 13, ř. 34)
Str. 12, Obr. 1.5: u grafů by bylo vhodné uvést popisek osy-x, v bodě c) chybí pravděpodobně slovo „rozdělen/hladině/energii“: „…a její rozdělení odpovídá Fermiho ???,…“
Str. 14: V textu chybí odkaz na Obr. 1.6
Str. 16: Nesrozumitelná věta: „Při analytickém měření je měněn potenciál na zkoumané látce a zaznamenáván proud, který začne protékat.“ Různé hodnoty potenciálu jsou vkládány na pracovní elektrodu, a pakliže ta dosáhne energie, která umožní přenos elektronu např. na rozhraní elektroda-zkoumaný roztok, tehdy dojde k toku elektrického proudu systémem elektrod.
Str. 17: Chybí jednotky u potenciálu NHE.
Str. 19., ř. 15: Nesrozumitelná věta: „Počet stavů při daném rozsahu energií záleží ??? povrchu elektrody v kontaktu s roztokem a hustotě stavů elektronů v elektrodě.“
Str. 20, popisek Obr. 2.1: Na místo „energiových“, je správné použít „ energetických"
Str. 21, ř. 2: V první větě prvního odstavce: slovo „vyčítání“? Asi bylo myšleno odečítání nebo lépe měření. (Stejná chyba se nachází i v kap. 3.6 Diskuse, 5. řádek)
Str. 27, popisek Obr. 2.7: správně se ve slově „cela“ píše v druhém pádě „cely“, nikoliv „celi“
Str. 32, ř. 17, V jednotkách měrného odporu ITO se objevil neznámý znak. Na to je potřeba dávat pozor
Str. 33, kap. 3.3: V kapitole nazvané Elektrochemická cela, bych čekal, že se objeví informace o výrobci, případně min. materiálu cely. Pokud byla tzv. „home-made“, je vhodné uvést i její schéma. V tomto případě se dá rovněž mluvit o spektro-elektrochemické cele.
Str. 46, ř. 4: V experimentu byla použita ITO…
Výše uvedené nejasnosti či překlepy jsou čistě formálního charakteru a nikterak nesnižují vědeckou úroveň této diplomové práce. Otázky k obhajobě:

1. 1. V kapitole 2. Elektrochemie se píše o využití potenciometrie jako metody použitelné k přímé detekci různých iontů (např. vodíkových, vápenatých, fluoridových a draselných). Jak se obecně nazývají elektrody určené k detekci těchto iontů a setkala jste se během svého studia s některou z nich?
2. 2. Můžete blíže diskutovat, jaké podmínky/parametry ovlivňují záznam jednotlivých proudových schodů při osvitu elektrod a v daných roztocích?
3. 3. Byl pro systém ITO-WS2-AuNP testován i vliv kyslíku přítomného v roztoku? Jakým způsobem by mohla jeho přítomnost ovlivňovat průběh proudových schodů a samotné redox reakce použitých komplexů?
4. 4. Pozorovali jste posuny OCP v závislosti na složení pracovních elektrod (ITO, ITO-WS2 a ITO-WS2-AuNP) (viz. svislé čárkované čáry v grafech). Byl pozorován analogický efekt i u použitých redoxních systémů (Fe, Ru, Fc)? Mohla byste ukázat rozdíly mezi CV záznamy některého z komplexů na složení pracovní elektrody a případně i rozdíly v případě bez osvitu a osvitu vybraným laserem?