Student při své bakalářské práci postupoval svědomitě, pečlivě a samostatně. Při řešení úkolů musel překonávat těžkosti spojené s vývojem a přípravou nového typu sond k unikátnímu spojení měření topografie povrchu vzorku metodou AFM a metodou SNOM s možností injekce pracovního plynu do blízkosti hrotu sondy -  nanoGIS. Aby tyto náročné úkoly zvládl, musel si osvojit velké množství technik (leptání vlákna pomocí HF, užití FIBu a SEM, depozice pomocí IBAD, měření na LiteScope mikroskopu, NT MDT aj.). Vzhledem k dosaženým výsledkům, přístupu Juraje Bobka k práci nad daným tématem a možnostem jejího dalšího rozvinutí hodnotím práci stupněm výborně.

Předložená bakalářská práce se zabývá výrobou sond založených na optickém vlákně, které budou využity pro sondovou rastrovací mikroskopii. Práce se skládá ze dvou částí. V první části se autor zaměřuje na popis celé řady technik a přístrojů, které jsou zcela nezbytné pro zdárnou výrobu navržených sond. Z kapitoly je zřejmé, že autor vynaložil nemalé úsilí při osvojování jednotlivých technik, přesto je jejich popis příliš stručný a pro neznalého čtenáře těžce pochopitelný. Například podkapitola 2.3 o leptání kyselinou fluorovodíkovou, která je z hlediska výroby sond jednou z nejkritičtějších, by si zasloužila větší míru detailu.
Druhá část se zabývá autorovou prací samotnou. Je zde popsán postup výroby jednotlivých sond, ovšem i  v tomto případě by si některé části zasloužily přesnější vysvětlení. V této části se například vyskytuje podkapitola, ve které autor popisuje aparaturu vlastní výroby, díky které je možné vlákno leptat kyselinou fluorovodíkovou aniž by došlo k poškození mikrostrukturované oblasti vlákna. Pochopení funkčnosti této aparatury je do značné míry ponecháno na čtenářově fantasii. Postup výroby jednotlivých sond je poměrně komplexní přesto autor vyrobil sérii sond, které otestoval na vzorku kalibrační mřížky. Vzhledem k faktu, že se jedná o první testovací měření, lze výsledky považovat za úspěšné.
Dalším úkolem bakalářské práce je využití navržených sond pro transport plynů do blízkosti povrchu vzorku a jeho případnou modifikaci. Tento úkol není v práci nijak komentován, a proto je nutné poukázat na to, že všechny body zadání nebyly jednoznačně splněny. Přes jasný nedostatek autor alespoň prezentuje transportní schopnosti navržené sondy testem vedením dusíku.
Práce je psána slovensky a proto si nedovoluji posuzovat její gramatickou stránku, přesto je v práci řada překlepů a stylistických chyb. Grafická a formální stránka je spíše průměrná, například některé obrázky postrádají měřítko (obr. 2.9, 3.9, 3.19), případně jsou zcela nejasné (obr. 2.11).
Náplň a téma práce považuji za velice zajímavé s velkým praktickým využitím. Autorův přínos při řešení je nesporný, nicméně prezentace práce je neuspokojivá. Práci hodnotím velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. V práci je naznačen princip měření AFM odrazem laserového svazku od kantileveru, nicméně předkládané výsledky byly provedeny měřením prostřednictvím křemenné ladičky. Bylo by možné tento způsob popsat?
2. Velká část práce se zaměřuje na vyleptání optického vlákna do požadovaného průměru mimo jiné za účelem minimalizace časové náročnosti následné úpravy vlákna pomocí techniky FIB. Jaká je časová náročnost úpravy vlákna a jak se čas úpravy liší pro různé počáteční průměry?