Cílem práce bylo sestavit aparaturu pro metodu LEIS na ÚFI tak, aby bylo možné využít měřená data k výpočtu reionizační pravděpodobnosti rozptýlených iontů z hloubky studovaných materiálů. Proces reionizace není doposud dostatečně znám. Porovnání iontových spekter získaných pomocí komerčního zařízení QTAC v CEITECu se spektry rozptýlených neutrálů na ÚFI by mohlo přinést větší porozumění tohoto procesu, ale i další přidanou hodnotu v podobě spolehlivější interpretace iontů odražených ve větších hloubkách různých vzorků.
Studentovi se podařilo sestavit, oživit aparaturu a naměřit první spektra. Rovněž se podařilo získat i první reionizační křivku pro měď.
Student zpočátku k práci přistupoval vlažně a málo samostatně, jeho přístup se nakonec změnil, stal se více samostatným a jeho práce přinesla očekávané výsledky. Hodnotím jeho práci stupněm B.

LEIS je analytická technika, která je velmi účinným nástrojem při zkoumání prvkového složení nejsvrchnější atomové vrstvy zkoumaných vzorků. Kvantitativní analýza naměřených dat často naráží na dosud nejednotný postup při určování neutralizace a reionizace použitých projektilů. Předložená práce svými výsledky míří právě do této zajímavé oblasti. Určení křivek energiové závislosti reionizace projektilů jednotlivými prvku představuje významní krok k širšímu kvantitativnímu využití metody LEIS. Předložená práce obratně kombinuje data z experimentu (HS-LEIS, TOF LEIS) a simulačních výpočtů (ITRBS). Výsledkem je reionizační závislost pro rozptyl He na polykrystalické mědi s primární energií 2, 3, 4 a 5 keV.

Kladně hodnotím technickou zručnost autora při sestavování nové aparatury. Bohužel práce trpí výraznou mírou nesrozumitelnosti pro běžného čitatele. Některé slovní obraty a souvětí jsou příliš složité. Jejich rozkódování vyžaduje hlubší znalosti problematiky. Hlavním důvodem nesrozumitelnosti práce je dle mého názoru nevhodné podání informací. Autor často zbytečně přejímá ze zdrojů obrázky a grafy, vypisuje jejich numerické charakteristiky, které ale bez transformace na vlastní použité zařízení nemají žádnou hodnotu. Myslím, že bez většího úsilí mohly být tyto nahrazeny měřením na vlastním zařízení a vlastními grafy a hodnotami.

Analýza experimentálních a teoretických dat vedoucí ke kýžené reionizační křivce je velmi strohá. V rozhodném okamžiku čitateli naprosto chybí vztah (postup) jak byly reionizační křivky z publikovaných spekter vyjádřeny.

Celkově se mi autorova snaha napsat práci neotřelým způsobem líbí, ovšem její forma zůstala vzdálena podoby, která by byla čitateli příjemná a srozumitelná bez opakovaného čtení. Bakalářskou práci pana Tomáše Strapka doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C. Otázky k obhajobě:

1. Komentujte větu uvedenou v souvislosti se vztahem č. 10: Solutions for this equation exist only in the case when M2 M1, analytically implying LEIS method is unable to detect atoms lighter than currently used ions of noble gas [1].
2. Nahraďte schéma TOF energiového analyzátoru variantou, která odpovídá vašemu zařízení (TOF-LEIS).
3. Jaká je pravděpodobnost neutralizace projektilu helia při rozptylu na kovovém vzorku (řádový odhad)?
4. Hodnoty uvedené při popisu zahřívání a následného odprašování vzorku mědi neumožňují opakovat experiment v nezávislé aparatuře. Jaké jiné charakteristiky by daly lepší informaci pro reprodukování experimentů?
5. V kapitole věnované určení reionizační křivky postrádám jasnou informaci, jak byly křivky z experimentálních dat a simulačních výstupů určeny.