Bakalářská práce pana Jiřího Jaskowiece se zabývá zobrazením a analýzou magnetické fázové struktury v nanostrukturách na bázi FeRh. Během řešení projektu si student rychle osvojil potřebné znalosti v oblasti magnetických vlastností látek. Samostatně nastudoval množství literatury a popsal souvislosti mezi magnetickými, krystalovými a elektronickými vlastnostmi nanostruktur vykazujících fázovou přeměnu z antiferomagnetického na feromagnetické uspořádání. Postupně získal dovednosti pro stabilizaci měření mikroskopie magnetických sil v magnetickém poli a velkém rozsahu teplot, které využil k analýze závislosti magnetické fázové přeměny na velikosti struktur. Stěžejní částí práce je analýza a úprava získaných dat tak, aby bylo možné srovnání velikosti magnetických domén za různých teplot. Student k problému přistoupil svědomitě a prozkoumal různé varianty řešení. Aplikací vybraného postupu na měřená data získal závěry, které potvrzují zesílené přechlazení a asymetrii fázové přeměny u struktur o velikosti 1 mikrometr a menších. Závěry práce byly prezentovány na mezinárodní konferenci a po rozšíření o další velikosti struktur budou publikovány v impaktovaném časopise. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Student Jiří Jaskowiec vypracoval bakalářskou práci na velmi aktuální téma metamagnetických nanostruktur. V práci je předložena kvalitní rešeršní studie ohledně základní fyziky magnetismu, ve druhé kapitole je zejména rozebrána antiferomagnetická interakce. Ta je kromě více známé feromagnetické interakce stěžejí pro studium železo-rhodia a jeho magnetické fázové přeměny. Právě fázové přeměně se věnuje celá třetí kapitola, kde je podrobně popsán současný stav poznání.
Velmi dobrou práci student odvedl při vyhodnocení MFM měření, kde bylo třeba napsat algoritmy pro rozeznání magnetického signálu od nemagnetického. Proces vyhodnocování je srozumitelně popsán ve čtvrté kapitole Zracování obrazu. Pátá kapitola nakonec představuje dosažené experimentální výsledky, naměřené MFM obrázky jsou kvalitní a student jejich měřením musel strávit více než pouze nezbytně nutné množství času. Jelikož byly všechny obrázky použity v analýze fázové přeměny (na konci kapitoly je vykreslena hystrezní smyčka fázové přeměny), tak bych ocenil, kdyby u každého jednotlivého měření byl alespoň v miniatuře obraz po aplikaci algoritmu k vyhodnocení magnetických domén.

V práci jsem našel několik konkrétních nedostatků:
- Schéma na Obrázku 2.2a nemá symetrické magnetické indukční čáry, přestože tento problém symetrický je.
- Termín chemická struktura je použit ve významu krystalové struktury (např. na str. 10)
- Chybně změřené řádky v MFM měřeních (sekce 4.4) jsou nazvány impulsním šumem. Domnívám se ale, že toto definici impulsního šumu nesplňuje.
- Obrázek 4.1a je považován za důkaz feromagnetické informace vzorku s nanoostrovy, pokud ovšem graf srovnáme s měřením vrstvy v Obrázku 4.1b, tak úroveň signálu je velmi nízká a pravděpodobně pochází od substrátu. Samotný sklon křivky, který se student zřejmě domníval, že je způsoben poklesem magnetizace s teplotou, mohl být způsoben driftem přístroje nebo jiným jevem. Při měření téhož vzorku metodou MFM student právě feromagnetickou interakci předpokládal, měření několika částic to pravděpodobně také dokazuje, celý vzorek ovšem za feromagentický považovat pouze na základě těchto dat nelze. S MFM měřením je navíc třeba zacházet opatrně, protože se přímo neměří žádná magnetická veličina, interakce rozptylového pole s hrotem pouze posunuje fázi kmitání hrotu. Předložené obrazy dle mého názoru neobsahují pouze magnetický signál, ale také značný příspěvek topografie.

Práce obsahuje přiměřené množství relevantních citací, jako drobnou výtku musím uvést částečnou nejednotnost citačního stylu. Celkově hodnotím bakalářskou práci stupněm A – výborně. Otázky k obhajobě:

1. Lze (a případně jakým způsobem) při MFM měření zamezit chybným řádkům v obraze?
2. Lze upravit stolek pro realizaci teplotních AFM měření pro dosažení většího teplotního rozsahu a je to případně plánováno?