Student Jakub Holobrádek ve své bakalářské práci na téma Transportní vlastnosti jednorozměrných magnetických nanostruktur vypracoval kvalitní rešeršní studii o výrobě a vlastnostech magnetických nanodrátů, následně také o základních magnetických vlastnostech pevných látek. Z následující experimentální části musím zejména ocenit samostatnost studenta při procesu kontaktování nanodrátů, který před odevzdáním práce zvládal zcela sám. Celá metodika kontaktování magnetických nanodrátů s přesností umístění elektrických kontaktů do několika desítek nanometrů bude použita v dalším výzkumu v nadcházejícím roce. Oceňuji studentovu vytrvalost, i když experimenty neprobíhaly dle očekávání po celou dobu práce. V další experimentální činnosti bude třeba si ještě více osvojit všechny použité měřící zařízení a zejména jejich automatizaci kvůli potřebě přizpůsobení měřících programům požadavkům konkrétních experimentů.
Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A – výborně.

Předložená bakalářská práce studenta Jakuba Holobrádka s názvem Transportní vlastnosti jednorozměrných magnetických nanostruktur obsahuje řešeršní studii této moderní problematiky i praktickou realizací experimentu. Ta se skládala z nachystání vzorku, sestavení měřicí aparatury i provedení transportních měření (anizotropní magnetorezistence, AMR) nanostruktur v podobě nanodrátů na bázi Co a NiFe. Dle prezentovaných informací student zvládl přenos nanodrátů, vytváření nanokontaktů za pomocí elektronové litografie i mikrokontaktů za pomoci ultrazvukového bondování. Bohužel nebyl úspěšný při transportním měření monokrystalických nanodrátů na bázi Co, což mohlo být způsobeno mimo jiné výběrem konkrétního drátu ale i nevhodnými depozičními podmínkami na TU v Sydney, které sám nemohl ovlivnit. Nanodrát ke transportnímu měření byl zvolen po charakterizaci za pomocí MFM i TEM/EDS metod. Měřicí aparatura byla sestavena správně což dokumentují výsledky z měření AMR u NiFe nanodrátu. Oproti zadání student navíc provedl simulaci transportních závislostí pomocí programu MuMax3 pro NiFe drát, což umožňuje srovnání se změřenými výsledky a proto to hodnotím pozitivně.

Práce je vypracována na výborné úrovní. Několik překlepů, nepřesných formulací se však v práci vyskytlo (např. část 2.3: „mez skluzu“,  část 6.2: pomocí prošlých „lektronů", část 2.1: bod tání pevných látek se v nanostrukturách „zmenšuje“) což je u prací tohoto typu zcela běžné a nesnižuje to úroveň práce. Doporučil bych studentovi vyhýbat se novotvarům a použít spíše vhodný opis (např. str. 13, Tento roztok je 5 minut „ultrazvukován“, obr. 7.7 „Namikrokontaktovaný“ vzorek). Zkušenosti s přípravou a měřením výše uvedených vzorků a zvládnutí dalších technik jsou důležité pro další vědeckou práci J. Holobrádka. Hodnotím tuto práci stupněm A - výborně. Otázky k obhajobě:

1. Kde a kým byly připraveny nanodráty za pomocí depozice z plynné fáze (ústav na TU Sydney, skupina/autor)? Kdo provedl jejich charakterizaci za pomocí EDS? Jedná se o J. Scotta uvedeného např. pod obr. 6.1?
2. V části 5.1.1 je provedena simulace AMR pro NiFe drát pomocí programu MuMax3. Je zde vidět výrazný pokles odporu pro pole o velikosti 0,15 T (obr. 5.1) u experimentu to je 0,02 T (obr. 7.10) čím je tento posuv způsoben? Byla obdobným způsobem provedena simulace i pro drát na bázi Co, který byl uveden v zadání práce? Jak se v tomto případě změní závislosti?
3. V části 7.22 je zmíněno pravděpodobně chybně VSM měření (Vibrating Sample Magnetometer). Bylo v této práci zamýšleno tento druh měření použít? Pokud ano, v jakém případě a co bylo očekáváno?