Martin Mikula pracoval na zcela novém tématu s nejistým výsledkem. Navázal na práci předchozího studenta, naučil se rychle samostaně pracovat v laboratoři a pod mým vedením postupně oživoval nově sestavenou aparaturu. Společně jsme se museli vypořádat s mnoha nečekanými problémy, cíle práce se podařilo částečně naplnit. Velmi dobře pracoval s literaturou, text práce jsem nemusel výrazně korigovat.

Bakalářská práce Martina Mikuly se zabývá velmi perspektivním materiálem v polovodičovém průmyslu – nanodráty z oxidu zinečnatého. V práci jsou shrnuty základní informace o materiálu, možnostech přípravy nanodrátů se zaměřením na VLS růst a případnému využití nanostruktur na bázi ZnO. Praktická část práce je velmi stručná, zabývá se popisem aparatury a několika pokusy s hledáním vhodných parametrů efúzní cely. Jsou zde také uvedeny výsledky XPS analýz povrchu vzorků po depozici zinku.
Z důvodu použité Slovenštiny nedokáži příliš hodnotit pravopis, práce je však vhodně strukturovaná, přehledná a čtivá. V práci jsem nenalezl žádné překlepy a faktické chyby. V kapitole 5.1 mi připadá vhodnější popisovat depoziční aparaturu na jednoduchém schématu než číselnými popisky na fotografiích, které se na obrázku ztrácí a nejsou přehledné. Jako hlavní nedostatek práce vidím omezené splnění cílů zadání. V situaci, kdy se začíná v laboratoři s novým materiálem nelze dopředu odhadnout funkčnost zatím nevyzkoušené efúzní cely, která byla na ústavu zkonstruována v rámci jiné, loňské bakalářské práce, není to komerční výrobek a pravděpodobně nebyla dosud vyzkoušena. V praktické části jsem proto postrádal větší úsilí k vyřešení problémů s efúzní celou, především úpravu uchycení kalíšku, způsobu ohřevu a případně vhodné experimenty pro potvrzení funkčnosti vodíkového zdroje. Práci přesto hodnotím kladně (stupněm C), především z důvodu pečlivého zpracování textu. Otázky k obhajobě:

1. Protože se nepodařilo zprovoznit efúzní zinkovou celu, nemohly být provedeny experimenty s růstem ZnO nanodrátů. Domnívám se však, že experimentální složka bakalářské práce mohla být posílena vhodnými experimenty s reaktivním kyslíkovým plazmovým zdrojem, zvláště když to bylo explicitně uvedeno v cílech bakalářské práce. Student však na konci páté kapitoly tvrdí, že to nebylo nutné, protože je z jiných experimentů známo, že funguje správně. Můžete situaci s kyslíkovým zdrojem blíže vysvětlit?
2. Na str. 8 uvádíte, že je možné v jednom zařízení kombinovat nanodráty různých materiálů či přímo vytvářet nanodráty složené z různých prvků. Jako příklad uvádíte GaAs či GaN. Je tím myšleno vytváření nanodrátů z různých materiálů naráz na jednom substrátu? Jaké druhy nanodrátů je takto možné vytvářet a případně jakou technikou?
3. Mezi cíle bakalářské práce patřilo testování napařovacího zdroje Zn, který však nefungoval. Byly podniknuty na základě negativních výsledků s depozicí nějaké pokusy efúzní celu zdokonalit mechanicky, např. vhodnějším uchycením kalíšku se zinkem?
4. Bude pro zabránění kontaminace sousedních vakuových komor zinkem dostatečné oddělit komoru pro depozici ZnO ventilem? Nedojde ke kontaminaci později při otevírání ventilů, např. při transportu vzorku?