Martin Kovařík začal na tématu bakalářské práce pracovat již ve druhém ročníku, velmi brzy se osamostatnil a zvládl poměrně obtížnou techniku Kelvinovy silové mikroskopie. Byl schopen realizovat měření navrhovaná vedoucím, dařilo se mu získaná data fyzikálně interpretovat. Text předložené bakalářské práce jsem nebyl nucen výrazně korigovat, jedná se dle mého názoru o práci výrazně nadprůměrné úrovně, kterou hodnotím stupněm A.

Cílem práce bylo naučit se používat KPFM a měřit povrchový potenciál Ge nanodrátů a WS2 nanotrubic, což bylo splněno. V případě Ge nanodratů, byla sledována odlišnost potenciálu od Si substrátu a segregovaných Au nanočástic a také zlepšení kontrastu snížením relativní vlhkosti. V případě WS2 nanotrubic byla pozorována změna potenciálu vlivem osvětlení laserovým svazkem. Závěry z měření jsou prezentovány stručně a jasně.

K práci mám pouze následující připomínky:
(1) V popisu experimentu by bylo vhodné uvést bližší údaje o materiálu hrotu, především krycí vrstvě, neboť KPFM snímá kontaktní rozdíl potenciálů, vzorku a hrotu.
(2) Z důvodů hlubší analýzy výsledků by bylo vhodné prostřednictvím rešerše porovnat výstupní práce zkoumaných materiálů a diskutovat se získanými výsledky.
(3) Tvrzení, že v případě WS2 nanotrubic pokrytých zlatem (obrázek 4.5) došlo ke „zvětšení potenciálového rozdílu“ je vzhledem ke značnému překryvu chybových úseček odvážné a uvítal bych alespoň přibližný odhad pravděpodobnosti, se kterou je takové tvrzení správné.
(4) Kapitola 3.2. působí nadbytečně, vzhledem k tomu, že měření nakontaktovaných nanodrátů, nebylo prováděno.

Celkově je však práce na velmi vysoké úrovni a hodnotím ji stupněm A.


Otázka k obhajobě:

Jak je Váš fyzikální názor na měření v obrázku 3.8., kdy se rozdíl potenciálu Au nanočástic a substrátu s rostoucí relativní vlhkostí nemění?