Studentka, Irena Majerová, splnila ve své bakalářské práci všechny zadané cíle práce a výrazně tak přispěla k výzkumu velmi zajímavého a aktuálního vědeckého tématu, jímž je studium optických vlastností 2D materiálů. Autorka v rešeršní části své práce dokazuje, že se v dané problematice velmi dobře vyzná a umí pracovat s odbornou literaturou. Avšak její hlavní přínos spočíval ve velmi pečlivé a systematické přípravě vzorků s monovrstvami MoS2 a jejich následné optické charakterizaci. Navíc ve spolupráci s Bc. Janem Těšíkem poté obohatila svou práci o měření spekter fotoluminiscence MoS2 detekovanou pomocí Rastrovací optické mikroskopie v blízkém poli (SNOM). Jako nedostatky aspirantky lze považovat právě zmíněnou samostatnost při měření pomocí SNOM mikroskopu, ale tento aspekt lze omluvit s přihlédnutím k technické náročnosti samotné metody a s přihlédnutím k množstvím času, který bylo možno této technologii v rámci bakalářské práce věnovat. Nicméně dnešní badatelská činnost přímo vyžaduje schopnost týmové spolupráce mezi vědci. A proto s přihlédnutím k tomu, že ve všech ostatních hodnocených aspektech byla autorka velmi pečlivá a pracovitá, navrhuji její bakalářskou práci k obhajobě s výslednou známkou A.

Studentka Irena Majerová se ve své bakalářské práci zabývala přípravou monovrstev sulfidu molybdeničitého a měřením jejich fotoluminiscence v dalekém poli pomocí optické spektroskopie a v blízkém poli rastrovací optické mikroskopie v blízkém poli. Tloušťku připravených vrstev určila pomocí Ramanovy spektroskopie.

Práce je vcelku obstojně zpracována. Čtenáři, který se v problematice spektroskopických měření orientuje, bude z textu práce autorčino sdělení zřejmé. Ostatní čtenáře však mohou zmást určité faktické nepřesnosti, kterých se autorka dopustila:
1.    Str. 12, 3. odstavec, autorka označuje Ramanovu spektroskopii jako speciální aplikaci konfokální mikroskopie, což obecně není pravda.
2.    Na str. 12, ve 4. odstavci správně označuje Ramanovu spektroskopii za spektroskopickou techniku, nicméně ve 4. odstavci str. 13 o ní nesprávně píše jako o zobrazovací technice.
3.    Kvalitativní popis Ramanova rozptylu ze str. 14 by byl patrně pro čtenáře neobeznámeného s touto technikou nesrozumitelný.
4.    U vztahu (1.4) je permitivita vakua nazývána jako „elektrická konstanta“. 
5.    Str. 17, u substrátu z oxidu křemičitého je uveden index lomu 1,46; vzhledem k disperzi indexu lomu, by bylo vhodné uvést i vlnovou délku světla, pro kterou má index lomu tuto hodnotu.
6.    V části 2.2 autorka měřila tloušťku exfoliovaných vloček sulfidu molybdeničitého, tloušťku však v této části poněkud nešťastně označuje jako šířku.
7.    Část 2.3.4 o exfoliaci by bylo určitě možné napsat mnohem srozumitelněji.
8.    V části 2.4.1 autorka uvádí a diskutuje fotoluminiscenční spektra naměřená pomocí optické spektroskopie v dalekém poli. Nepřesně však tuto metodu označuje jako Ramanovu spektroskopii (snad proto, že k měření byla použita stejná aparatura). V této části chybí zmínka o vlnové délce excitačního laseru.

Dále ještě několik připomínek k formální stránce práce:
1.    Na str. 15 a 17 autorka ve snaze více ozřejmit diskutovanou problematiku nešťastně odkazuje na obrázky 2.3 a 2.8, které se v práci nacházejí až o 10 stran dále.
2.    Obrázky jsou do textu práce vysázeny v rozporu s obvyklou konvencí, což je obzvláště patrné u obrázků 1.11, 2.6, 2.9 a 2.11.
3.    Odkazy na literaturu jsou v textu téměř bez výjimky uváděny až za větou, tedy až za tečkou. Tam, kde se vyskytuje více odkazů na literaturu zároveň, často nejsou tyto odkazy vzestupně seřazeny.
4.    Str. 21, ve 4. větě 1. odstavce chybí přísudek.

Z textu práce zřejmé, že autorka si osvojila široké spektrum experimentálních technik, které následně (ve spolupráci se zkušenějšími kolegy) dokázala aplikovat při studiu optických vlastností 2D materiálu. Autorka splnila všechny body zadání práce, kterou tímto doporučuji k obhajobě. Přes všechny výše uvedené výhrady práci hodnotím jako velmi dobrou, tedy klasifikačním stupněm B. Otázky k obhajobě:

1. Obrázky v části 2.4 ukazují grafy závislosti reflektance fotoluminiscence na vlnové délce. Prosím, vysvětlete pojem "reflektance fotoluminiscence".
2. Na straně 27 uvádíte, že jste mezi ramanovskými píky MoS2 naměřila, v souladu s literaturou, rozestup přesně 17,6 cm-1. Jaké je dosažitelné rozlišení Vámi použitého Ramanova spektrometru?
3. Na straně 30 v diskuzi k fotoluminuscenčním spektrům z obrázku 2.10 uvádíte, že ve spektrech jsou patrné také ramanovské píky SiO2. Protože je však osa cejchována v nm, nelze na první pohled určit, že se jedná o ramanovské píky SiO2. Prosím, dokažte, že tyto píky jsou skutečně ramanovské píky SiO2.
4. Vzhledem k jistým možným nejasnostem vyplývajícím z části 2.4.1 této práce, kvalitativně popiště Ramanův rozptyl a fotoluminiscenci a zdůrazněte rozdíly mezi těmito jevy.